How I can’t afford a new car

Hi all,

about two weeks ago my old car was hit by another car. The damage is not so severe but repair cost overcomes the cost of the car it self. Car still runs, but my wife don’t want to use it any more and me as well.

So technically I don’t have a car….we saved some money but its not enough for decent car. I don’t think that we are that wealthy to buy cheaper used car since it is obvious that that car will soon have some technical problems. Sure we can take loan but that’s no go for me. Czech republic is nice country, the living cost is not that high but also salary is low and prices of other things are same as in Germany. To compare my salary of reporting analyst to reporting analyst in Germany I am on 1/3 of German salary!

Still my salary is above Czech average and still you can’t afford a thing with it. I can’t imagine how this will go after we will have kids. Now the rent is taking more than half of my net salary! I tell you it is hard….

What I should do? Should I take second job? So I wouldn’t have any personal life and I would be slave without free time. What I am doing wrong?

I will probably ask for salary rise, since feedback on my job is good and I think they can’t afford to loose me.

Advertisements

Sela the theme that I am using

Hi all,

this will be something like confession 🙂 about theme I am using for my blog. The theme name is Sela as I stated in post title. Sela is simple theme obviously, just look at my blog :-). But its good thing simplicity is some times more then convoluted theme with lots of special effects.

I am not saying that I will stick with Sela forever but for past two years Sela was best. I didn’t find any other theme that would fulfill my expectations about clean simple style. Funny thing that Sela on the https://theme.wordpress.com/themes/sela/ looks completely different from my blog. I like that you can modify most of the features of the WordPress themes.

screenshot

See, my blog differs a lot from original Sela :-).

Thank you and see you next time!

Great story not a click bait

Hi all,

My mom asked me if I can share link to writers competition where she is participating. Its http://www.ceskohledaspisovatelky.cz/ with several rounds. Now she is between finalists. For the final the task was to write a script for TV series. Mom wrote about family stories well our family stories:-).

This is the story she wrote http://www.ceskohledaspisovatelky.cz/finalova-kola.php?text=AJU

And sorry its a Czech competition so stories are also in that language.  But I also have Czech readers… 🙂

0e4755477_1451106384_my-crazy-family-message-graphic

Story from St. John Smith – Angel

Hi all,

I am pleased to bring you new story from St. John Smith:-). As I wrote in last story blog post John is writing in Czech.

I want to thank John that he allow me to publish his stories on my blog.

Sorry no English version this time. You can use google translate but it will be mess. 🙂


Anděl

Planeta se blíží, je to Rola 13. Na stavovém panelu vše září a do ruda zbarvená příď mi jasně naznačuje, že se přehřívá. Zvuk, co zní jako sirény, které vábily námořníky, se ozývá po celé lodi. Strukturální integrita klesá na 25 % a loď se začíná ohýbat a praskat.

„Ó můj drahý Herode“, pomyslím si. „Jak asi teď trpíš.“ Ozvalo se další zapraskání a všechny displeje pohasly, jediné světlo pochází z rozžhaveného pláště lodi. Tak to musel být hlavní generátor, jen co jsem to dořekl, kolem lodi proletěla zadní část.

Po několika málo minutách se z hořící koule stává chladná změť, kdysi krásného Heroda. Ze smrtelné letargie mě vytrhne zapípání. Nouzové generátory, co jsou pod kabinou, naskočily. Díky energii jsem schopen zjistit polohu a výšku, manévrovací trysky pro atmosférický let jsou stále funkční a s jejich pomocí dokážu navést Heroda na téměř kontrolovatelný sestup. Díky brzdícím klapkám jsem snížil rychlost na téměř únosnou, při které by měla kabina a zbytek lodi vydržet a já snad přežít. Loď jsem navedl na náhorní plošinu na jižní polokouli. Plošina je dlouhá několik kilometrů a je poměrně rovná bez větších překážek. Po „přistání“ budu potřebovat několik kilometrů na zastavení Heroda.

Až budu padesát metrů nad zemí, pošlu zbytek energie do manévrovacích trysek, a pokusím se je natočit tak, aby Heroda, co nejvíc zbrzdily.

Náhorní plošinu Herodes zasáhl v rychlosti šedesát metrů za sekundu, což by na Zemi činilo asi dvě stě šestnáct kilometrů za hodinu. Díky speciálním inerciálním tlumičům nebyl prvotní náraz pocitově tak velký. Herodes poskakoval po plošině a střídavě se zarýval do povrchu, když po několikátém nárazu jsem i já narazil do zárubně mé sedačky, protože se bezpečnostní pás uvolnil a já ztratil vědomí.

Po nějakém čase jsem se probral. Nevím, jak dlouho jsem mohl být mimo, těžko se to dalo odhadnout. Nedlouho po probuzení znovu upadám do bezvědomí a probouzí mě až zvuk navigačního majáků. Byl jsem rád, že jsem přežil zdánlivě život ukončující událost. Po dlouhé době se mi na tváři objevil úsměv. Řekl jsem si, že musím přežít, musím vymysle,t jak se z toho dostat. Věděl jsem, že signál majáku nepronikne moc daleko přes hustou atmosféru planety. Naštěstí pro mě byla atmosféra dýchatelná pro člověka, i když to bylo zvláštní s ohledem na pustinu, jakou Rola byla. Jedna zvláštnost planeta měla, vzduch obsahoval větší koncentraci hélia, než bylo běžné na Zemi a tak když jsem si pro sebe něco říkal nahlas, můj hlas zněl opravdu legračně a musel jsem se sám sobě smát.

Po dvou dnech se mi povedlo postavit zesilovač pro nouzový maják. Teď už zbývalo jen čekat a doufat, že vysílání někdo zachytí. Uplynulo dalších pět dní, a má zásoba vody a jídla se nebezpečně tenčila. Začínal jsem mít pochybnosti, jestli se nakonec z Roly dostanu živý. Zrovna jsem ležel, pokud by se to tak dalo nazvat, v pilotním křesle a díval se na nebe.

Nebe Roly bylo hnědě s velkými nafialovělými mraky. V tom to přišlo, obloha se rozestoupila a viděl jsem to nejkrásnější za posledních několik dní, loď třídy Hermes. Jak cizí loď klesala, bylo mi jasné, že míří ke mně, zesilovač signálu musel zafungovat. Když bylo plavidlo asi pět set metrů ode mne, uviděl jsem její jméno napsané na boku, Avriel, jeden z letky Andělů.

Tak tu nezemřu, cítil jsem obrovskou úlevu a do očí se mi hnaly slzy. „Bůh žehnej andělům“, řekl jsem si v duchu.

Elon Musk

Elon Musk, I didn’t know much about him before I read the book. I knew that he is behind SpaceX and Tesla. I like new tech stuff since I kind of geek 🙂 and its hard to ignore new about new electric cars and space rockets. Beside that I didn’t had idea who Elon is.

I was planing to read this book from Ashley Vance for long time but I didn’t had time since I was reading Ranger’s apprentice. I want to thank Ashley for the book, since I was able to look behind the scene.

Elon can look at first as ruthless and egoistic and in some manner he is :-). He is what he is thanks to his child hood he said few times in book. You really should read the book. Also what is said in the book is that he is quite sensitive and open but mostly to his family.

But what is most interesting on the book is inspiration that radiates from the book. I’ve got few cool ideas, well at first glance they were cool :-). What counts is that I started to think about sustainable development and ecology. I don’t know if I said it here on my blog but I have a master’s degree in ecology and thanks to book I am thinking what to do with my career. I am not working in my study field. I am working currently as reporting analyst. Sure its interesting sometimes but I am not helping preserve earth for my children. During my college years I was always amazed with new eco-friendly technologies.

Go and read this book! I can recommend it with with a clear conscience. This book will change your view on world around you! Thanks to Elon and other people like him humanity is advancing to the more reliable future, where our offspring can grow and focus more on self-development and prosperity of human kind.

Trust me this book will change you 🙂

 

 

GoodReads – Flanigan’s Rangers Apperentice


*May contain spoilers 🙂*

Hi all,

I want to share some of my thoughts and observations about this book series. Rangers Apprentice is set in alternative history. Araluen is basically England :-). Araluen is home of rangers the guardians of king and all people. The series follows story of young Will Treaty, which will became one of the best rangers.

I must say that I never been good reader, some times it took me ages to finish a book. With Rangers Apprentice it was different. I was reading more and more faster. Since October last year (2016) I read ten books and two still to go. It will not be an end since John introduced spinoff and prequel to original Rangers Apprentice.

Good movie? Yes! There will be movie about Rangers Apprentice taking story from first book. I was not happy to see “maybe unofficial” cast, I hope it was not final of maybe it was fake. What is good news, the director will be Oscar wining Paul Haggis. At least there is some quality 🙂 We can just pray so that this movie will not end up like Eragon!

I am not looking forward to the end but everything will end one day :-). I am glad that John is still active and he is writing, but probably there will not be another book from original series. This makes me sad. Maybe I will write some fun-fiction from that universe, or maybe I will just fell that I was able to be part of something beautiful.

Check out nice czech cover of the first book.

Original covers are horrible 🙂

Stories from St. John Smith

Hi all,

I am pleased to introduced you new section I am adding to my blog and that is Stories. I am also pleased to post two stories from St. John Smith, good friend of mine. John is writing in czech so I will try to translate them in to English.

So I want to thank John the he allow me to publish them here. First there will be the story in czech and below in english.


Život

Žiju, pomyslel si Bob. Těšil se přítomnosti své matky Rózy. Byla to matka, která dávala život všem jeho druhu. Bob cítil teplo a lásku i když prostor kolem něj byl temný a chladný. Bob věděl, že vydat se vstříc neznámu by znamenalo jistou smrt.

Jednoho dne byla matka pryč, Bob věděl, že to jednoho dne příjde, už byl dospělý. Róza ho na tento okamžik přípravovala celý jeho dosavadní život.

Bob se vydal na cestu, která neměla dlouhého trvání. Byl chycen lovci a hozen do nádrže, kde byli jemu podobní a stejně vystrašení tvorové. Bob každopádně vědel, že se jeho osud naplnil a těšil se až se znovu setká s matkou Rózou.

dnews-files-2015-06-Google_underwater_Street_View_20150605-jpg

Life

I am alive, thought Bob. He enjoyed the presence of his mother Rose. Mother who gave life to all of his species. Bob felt the warmth and love even though the space around him was dark and cold. Bob knew that go toward the unknown would mean certain death.


One day his mother was gone, Bob knew that it will come one day. He was already an adult. Rose was preparing him for this moment his entire life.


Bob went on a journey that did not last long. He was caught by hunters and thrown into the tank. There where frightened creatures like hims. Bob, however, knew that his destiny is fulfilled. He was looking forward to be reunited with his mother Rose.


Cesta

Cesta, to je počátek a nebo konec, to nevím. Vím jen, že v tramvaji se špatně píše rukou. Nejspíš proto, že se tramvaj pěkně klepe a cuká. Tak proč inspirace ke psaní ke mně přichází právě  v tom elektrickém povozu?

Povoz plný lidských osudů a nenaplněných lásek. Nesmím zapomenout také na ty sumy vybrané revizory, kteří líčí pasti na nevinné cizince. To si je hned člověk představí jako pavouky čekající na mouchu až si sedne na upředenou síť.

To je moje cesta z práce, moje cesta vtříc budoucnosti.

733689_40827_poprve_15t_tramvaj_04

Path

Way, is it the beginning or the end? I do not know. I only know that writing in the tram is hard when you using pen and paper. Probably because the tram is pretty shaking and twitching. So why inspiration for writing comes to me exactly while i am in that electric carriage?

Carriage full of human fates and unfulfilled loves. Also I must not forget those amounts collected by the transport control, which setings traps for innocent foreigners. Then man can imagine them as spiders waiting for the fly to sit on the spider net.

This is my way home from work, my journey towards future.